Černá měď se musela rozmělnit na menší kusy, aby se dala v pecích zpracovat. Díky vzniklému většímu plošnému obsahu byl výrazně zlepšen proces tavení.

Malé, ploché kusy mědi byly rozdrceny za studena palicí (Peuschel), větší kusy se musely nejprve zahřát. K tomu se používalo nístěje na tříštění mědi. Nístěj byla podobná peci na vycezování – ale místo tavících kotlíků, které se nacházely zapuštěné v zemi před vycezovací pecí, zde ležely velké železné plechy. Na nich se kusy mědi zahřály, aby je potom bylo možné rozdrtit.